Srpen 2018

malá Aite

23. srpna 2018 v 21:40 | Aite |  lásky
Jako malá holka jsem věřila, že láska je tak prostá, jak se o ní vypráví v pohádkách. Princ najde svojí princeznu, se kterou se ožení, narodí se jim pár krásných dětí a žíjí spolu šťastně - až do smrti.

Na lásce vlastně není jednoduché vůbec nic. Nebo možná úplně všechno?

--

Sedíme všichni na rohovém gauči. Já, máma, táta, brácha a sestra. Moje maminka má narozeniny. Jsem z toho nadšená, protože je to přece moje maminka a dneska jí je 30 let! Vlastně pro ní ani nic nemám, ani jsem nevěděla, že má moje maminka narozeniny, jinak bych jí něco nakreslila, nebo jí něco vyrobila ve školce. No co, to nevadí. Nic to nemění na tom, jak moc jsem natěšená na dárky, co dostane od tatínka. Navíc je na stole spousta jídla. Všechno moje oblíbené! Jsou tu chlebíčky, červený kaviár, slané tyčinky a hlavně brambůrky! No snad táta nezapomněl na dort, ten přece musí dostat, když má narozeniny... Už se nemůžu dočkat těch mejch! To bude zase dárků od babiček a děděčků. Hlavně bych si přála Kena,abychom si se sestrou mohly hrát, že máme kluka. Teda jakože náše barbína má toho kluka. Já už kluka mám. Je moc hodnej a nosí mi dárky. Samolepky a tak. Už spolu chodíme asi rok. Ale radši si zas dám něco k jídlu, protože je tady toho spousta a já mám tohle jídlo ráda. Ty brambůrky a tak - počkat.Tatínek nese mamince dárek. Co to asi bude?? Na gauči se radši postavím, ať na všechno vidím. "TAK UŽ TO OTEVŘI,"křičíme všichni i s bráškou a sestrou. Je to nějaká krabička, jsem fakt zvědavá, co tam bude.

Jsou to náušnice, ale fakt krásný náušnice. Jsou takový červený, že se mi moc líbí. Nejradši bych byla, kdyby je dal táta mně! To by bylo super, to bych je hrozně ráda nosila. "Tyjoo mami, ty jsou krásný, viď? Žejo, mami!! Ty, jsou krásný, takový červený."

Ticho.

"K třicetinám si mi slíbil auto." Ticho. Odhození náušnic na stůl. Nešťastnej táta.

Najendou se mi chce brečet.

Ty nášnice si nikdo nikdy nezkusil.

--

S mým klukem spolu chodíme už několik let. Řekla bych, že tak dva. To je hodně - žejo. Všichni mi říkají, že spolu chodíme dlouho. Chodili jsme spolu totiž už ve školce a teď chodíme do první třídy. Jsme oba ve stejné třídě a máme se rádi, i když se hodně stydím a většinou si posíláme psaníčka, kde si píšeme, že se milujem. Hodně holek mi to závidí, protože chodím s tím nejhezčím klukem ze třídy a taky proto, protože jsem vlastně jediná holka, co má kluka. Dokonce taky bydlíme oba dva vedle sebe. Dáváme si různé dárky, třeba k narozeninám nebo k Vánocům. Je to moc hezké a líbí se mi, že spolu takhle chodíme, ale občas se mi líbí i jíní kluci. Většinou jsou ale o hodně starší než já, takže s nima nemůžu chodit, protože jsem na ně moc mladá. Mně by to nevadilo, ale asi bych se hodně styděla. Před staršíma klukama se vždycky stydím víc než před mým klukem. Dokonce na chatě mám jednoho kluka, který se mi hrozně líbí. Je mu asi 16let a hraje hokej. Je moc hezkej, ale všichni vědí, že se mi líbí. Už si nepamatuji, jak se to dozvěděli, jestli jsem jim to řekla nebo na to přišli sami, ale vždycky se mi všichni smějí, když k nám přijde na návštěvu a já se začnu stydět a červenat. Moc bych s ním chtěla chodit, ale už kluka mám.
Můj kluk mi dneska přinesl do školy psaníčko a k tomu samolepky ve tvaru srdíčka. Fakt moc hezký, ale taky jsem viděla, jak mojí nejlepší kamarádce dal náramek. To jsem se málem rozbrečela, protože já jsem jeho holka a on dal mé kamarádce náramek a mně jen samolempky, i když jsou ve tvaru srdíčka, tak to přece není náramek. Vlastně nevím, proč jí vůbec nějaký nárame dával, mohl dát obojí mně, to bych měla největší radost. Jenže tohle se mi nelíbí, protože mám strach, že teď bude chtít chodit s ní a ne se mnou, takže jí ten náramek vezmu, protože jsem si stejně jistá, že by měl být spíš můj. To je přece jasný, když jsem jeho holka.

Láska vydžela 5 let.

Později se vyvinula v celoživotní přátelství.

--




Vaše Aite